Střídání ročních období
Střídání ročních období
15.01.2021
Ne všude na naší planetě mají čtyři roční období jako je tomu u nás a ne všude například léto vypadá tak jako to naše. Ze zeměpisu už určitě víte, že je naše planeta nakloněná a obíhá celý rok kolem slunce. Tato cesta není kruh ale elipsa (šišatý kruh), takže jednou jsme slunci dál, a jindy zase blíže. Podle toho se mění u nás na planetě teploty – zima a teplo.
Pro severní polokouli platí (tedy pro nás), že jaro začíná v březnu, když Slunce prochází tzv. jarní rovnodenností, léto začíná během letního slunovratu v červnu, podzim začíná při podzimní rovnodennosti v září a zima začíná během zimního slunovratu v prosinci.
Pro jižní polokouli platí (například v Austrálii), že jaro začíná v září, poté léto v prosinci, podzim pak začíná v březnu a zima je od června.
Ale pozor! Není pravda, že je-li Země nejblíže ke Slunci, je léto, a když je nejdále, je zima. To je totiž velký omyl. Doopravdy totiž platí, že když je Země nejblíže k Slunci, je na severní polokouli zima a je-li nejdále je na severní polokouli léto.
Více se dočtete třeba v tomto odkazu:
http://old.zsdobrichovice.cz/programy/zemepis/rocni_obdobi/index.htm
I když ne vždy platí, že každou zimu nám napadne sníh a v létě svítí slunce, střídání ročních období se od pradávna sledovalo našimi předky již před mnoha tisíci lety pomocí slunce a hvězd (prakticky stejně jako dnes, jen ještě neexistoval kalendář). Ještě se tomu třeba neříkalo roční období, ale naši předci už tenkrát poznali, že brzy přijde zima a nebo naopak velké teplo. Pozorovali se rostliny a chování zvířat. Pomocí hvězd se dalo určit prakticky vše a i dnes k nim vzhlížíme, pokud hledáme na něco odpověď. Pokud zabloudíme, hvězdy nás dokážou vždy bezpečně dovést zpět domů a pokud nějakou vidíme padat, můžeme si i něco přát.
Chcete vědět ještě něco navíc? Tak čtěte dál:
Některé hvězdy svítí na noční obloze pouze určitou část roku, jako je například Sírius (neboli také Psí hvězda). Je to nejjižnější hvězda zimního šestiúhelníku (součást souhvězdí Orionu a Velkého psa). Svítí velmi jasně a určitě ji každý znáte. Za jasných nocí nám na obloze bliká od září až do května, a pak se z oblohy ztratí na 70 dní. Nejjasněji září hlavně v zimě. Tato hvězda inspirovala mnoho spisovatelů a skrývá v sobě mnoho tajných legend. Nebudí zvídavost jen v nás, ale už i naši předci před mnoha tisíci lety neustále přemýšleli o jejím původu. Každá kultura ji pojmenovala svým vlastním jménem, a například Egypťané věřili, že z této planety pochází Bozi s psí hlavou, proto tuto hvězdu kreslili jako člověka se psí hlavou. V Mezopotámii ho nazývali nejdříve Šíp, později také Psem apod. Tato zářivá hvězda vždy lidem napověděla svým návratem v červenci, že je čas sklidit obilí na polích, protože již brzy opět přijde zima. Také pomáhala mořeplavcům při plavbách po mořích, aby neztratili svůj směr a stejně tak jako našim předkům kdysi, svítí dnes i nám.
Více zajímavostí o legendách se můžete dozvědět třeba na tomto odkazu:
http://www.myty.info/view.php?cisloclanku=2009120001
Zpět
Pro severní polokouli platí (tedy pro nás), že jaro začíná v březnu, když Slunce prochází tzv. jarní rovnodenností, léto začíná během letního slunovratu v červnu, podzim začíná při podzimní rovnodennosti v září a zima začíná během zimního slunovratu v prosinci.
Pro jižní polokouli platí (například v Austrálii), že jaro začíná v září, poté léto v prosinci, podzim pak začíná v březnu a zima je od června.
Ale pozor! Není pravda, že je-li Země nejblíže ke Slunci, je léto, a když je nejdále, je zima. To je totiž velký omyl. Doopravdy totiž platí, že když je Země nejblíže k Slunci, je na severní polokouli zima a je-li nejdále je na severní polokouli léto.
Více se dočtete třeba v tomto odkazu:
http://old.zsdobrichovice.cz/programy/zemepis/rocni_obdobi/index.htm
I když ne vždy platí, že každou zimu nám napadne sníh a v létě svítí slunce, střídání ročních období se od pradávna sledovalo našimi předky již před mnoha tisíci lety pomocí slunce a hvězd (prakticky stejně jako dnes, jen ještě neexistoval kalendář). Ještě se tomu třeba neříkalo roční období, ale naši předci už tenkrát poznali, že brzy přijde zima a nebo naopak velké teplo. Pozorovali se rostliny a chování zvířat. Pomocí hvězd se dalo určit prakticky vše a i dnes k nim vzhlížíme, pokud hledáme na něco odpověď. Pokud zabloudíme, hvězdy nás dokážou vždy bezpečně dovést zpět domů a pokud nějakou vidíme padat, můžeme si i něco přát.
Chcete vědět ještě něco navíc? Tak čtěte dál:
Některé hvězdy svítí na noční obloze pouze určitou část roku, jako je například Sírius (neboli také Psí hvězda). Je to nejjižnější hvězda zimního šestiúhelníku (součást souhvězdí Orionu a Velkého psa). Svítí velmi jasně a určitě ji každý znáte. Za jasných nocí nám na obloze bliká od září až do května, a pak se z oblohy ztratí na 70 dní. Nejjasněji září hlavně v zimě. Tato hvězda inspirovala mnoho spisovatelů a skrývá v sobě mnoho tajných legend. Nebudí zvídavost jen v nás, ale už i naši předci před mnoha tisíci lety neustále přemýšleli o jejím původu. Každá kultura ji pojmenovala svým vlastním jménem, a například Egypťané věřili, že z této planety pochází Bozi s psí hlavou, proto tuto hvězdu kreslili jako člověka se psí hlavou. V Mezopotámii ho nazývali nejdříve Šíp, později také Psem apod. Tato zářivá hvězda vždy lidem napověděla svým návratem v červenci, že je čas sklidit obilí na polích, protože již brzy opět přijde zima. Také pomáhala mořeplavcům při plavbách po mořích, aby neztratili svůj směr a stejně tak jako našim předkům kdysi, svítí dnes i nám.
Více zajímavostí o legendách se můžete dozvědět třeba na tomto odkazu:
http://www.myty.info/view.php?cisloclanku=2009120001