HROMNICE
HROMNICE
02.02.2022
Je to velmi starý svátek, ještě z dob před narozením Ježíše Krista. Ale křesťané si tento den spojili se dnem, kdy prý Marie, maminka Ježíška, přinesla svého syna 40. den po jeho narození do jeruzalémského chrámu, aby jej jako prvorozeného zasvětila Bohu. Tomuto dnu tedy v křesťanství odpovídá svátek nazývaný jako "Uvedení Páně do chrámu".
Marie se zde setkala s prorokyní Annou a spravedlivým Simeonem, který Ježíše nazval „světlem k osvícení národů“. Díky tomuto křesťanskému svátku se od 11. století v tento den světily v kostelech svíčky, takzvané „hromničky“, které se během bouřek dávaly zapálené do oken a měly spolu s modlitbou před bouřkami chránit. Tímto dnem také dříve končila vánoční doba a sklízely se betlémy z chrámů, často i z domácností.
Na Šumavě obcházel hospodář hned po návratu z kostela (s posvěcenou zapálenou hromničkou) třikrát včelí úly, což mu mělo zajistit zdravé včely a hojnost medu. O Hromnicích se nesmělo klít, tancovat ani žertovat. Lidé věřili, že kdo bude toho dne tancovat a zákaz poruší, „zemře bez světla".
Hromnička se také dávala do ruky těžce nemocnému. I vedle lože umírajícího hořely hromničky - jejich světlo mělo jeho dušičce svítit na cestu do nebe. Báby kořenářky hromničkami léčily. Na vesnici se s hromničkami „čarovalo" ještě na počátku 20. století. Na Hromnice bylo zakázáno také šít, neboť lidé věřili, že špička jehly přitahuje „boží posly" (blesky) a stavení by mohlo vyhořet.
Naše slovanské Hromnice původně souvisely s Perunem, bohem hromu a blesku, který se právě 2. února probouzel ze zimního spánku a svůj návrat ohlašoval stylově za doprovodu rachotu hromů a blesků. První jarní hřmění zahánělo zlou zimu a síly temnoty a současně otvíralo přírodu k novému životu. Hromnice tak byly prvním svátkem jara, i když to pravé jaro bylo ještě v nedohlednu.
Nejznámější pranostikou je „Na Hromnice o hodinu více“. A je tomu opravdu tak, sluníčko se k nám opět pomalu vrací, a dny jsou delší.
Zvyky a tradice, které se vztahují k Hromnicím
Staří Slované uklízeli po zimě, vymetali stáje, čistili topeniště a zapalovali hranice, posvátné ohně, které měly očistný charakter a zaháněly zlé duchy.
Při prvním jarním hřmění naši předci poklekli na zem a políbili ji.
Ať bylo jakékoli počasí, musela se na poli vyorat první brázda, aby země věděla, že zima je poražena a už se má chystat na jarní setí a sázení.
Asi nejvíce pomáhali naši předci Perunovi rámusit, aby co nejrychleji vyhnali ze svých domovů zlé duchy temnoty.
Muži před vraty stavení zatínali do země sekery, šli do lesa bouchat kladivem do skály nebo do starých stromů, nejlépe do dubů, které byly zasvěceny Perunovi. Někde muži zvedali těžké věci, čím těžší, tím lepší – vozy, vykrmená prasata nebo celou svou rodinu, aby jim Perun dal sílu.
Ženy bouchaly košťaty do podlahy, vařečkami a kvedlačkami do hrnců. Ve světnicích hlučně přemísťovaly židle a stoly, hýbaly nádobím.
Světily se také studánky a vodní zdroje vůbec, aby bylo po celý rok dost vody pro lidi, dobytek i pole.
V kostelech se žehnaly svíce, kterými se lidé během roku chránili před úderem blesku a také je dávali do rukou svým mrtvým během pohřebních obřadů.
Pranostiky našich babiček, klikni zde:
https://www.kalendar-online.cz/kalendare/pranostiky/unor
Zdroj:
https://www.novinky.cz/vase-zpravy/clanek/hromnice-se-staly-dulezitou-oslavou-prichazejiciho-jara-40312000
https://living.iprima.cz/bydleni/ostatni/hromnice
Wikipedia