Světový den vrabců
Světový den vrabců
20.03.2021
Tento malý čipera je velmi aktivní ve hrách, hlavně v brzkých ranních hodinách. Rád se prohání v hejnech po polích, rozkvetlých loukách, a protože také dříve zemědělcům vyzobával zrní z čerstvě zasetých lánů, nebyl zrovna oblíbený a také se za to k tomuto ptáčkovi lidé nikdy moc hezky nechovali. A tak se bohužel stalo, že už jich mnoho umřelo a už jich není tolik vidět. A přitom i tento živý tvor je pro naši planetu velmi důležitý, stejně tak jako čmeláci a jiní tvorové.
Úkolem každého ptáčka je rozsévat semena a pojídat přemnožený hmyz (velcí ptáci zase loví malé hlodavce a podobně). A jak to asi dělá? Nenosí sice košík, ale stejně jako jiní ptáci pojídá nejrůznější bobule a plody, které celé spolkne. Mnoho květin a stromů s tím počítá, a proto semena, které neumí pták rozlousknout zobákem a celé je spolkne, neumí jejich žaludek rozložit a vyloučí ho ven.
A tak to v přírodě funguje – něco za něco. Strom dá zvířatům najíst, a oni za odměnu jeho semínka, malé nenarozené děti, roznesou i do dalších koutů světa a ještě jako bonus je zbaví nepříjemných broučků. A kdo by měl být právě tím nejlepším sazečem než právě ptáci? Tu si sedne na vaší zahrádce, a za chvilku štěbetá na o kilometr dál vzdáleném poli.
Vrabec má rád hlavně prašná místa. Rád se „rochní“ v kalužích a miluje hry s kamarády v korunách stromů a v keřích. Přišel k nám do Evropy z Asie, a může se dožít až dvaceti let. U nás jsou nejznámější dva druhy – vrabec polní a domácí.
Vrabec domácí je větší a převážně žije v blízkosti lidských obydlí. Samice je světle hnědá, samec je výrazněji zbarvený a má tmavě hnědá křídla, šedý vrch hlavy, bílou líc a černou náprsenku.
Vrabec polní je naopak vázán spíš na zemědělskou krajinu, sady a zahrady. Samec i samice jsou zbarveni stejně. Mají kaštanově hnědý vrch hlavy a bílou líc s černou skvrnou.
Vrabci nejraději hnízdí v naší blízkosti. Usadí se na trámech pod střechou, ve větracích otvorech, v puklinách zdí i v porostech popínavých rostlin. Někdy dokonce osídlí spodní spleť větví obřího čapího hnízda nebo opuštěné hnízdo po vlaštovkách, vzácně najdou dutinu ve stromě. Hnízdo si splétají ze stébel trav a slámy, použijí i nalezené provázky, kousky papírů, vlasy, peří. Čtyři až šest mláďat vyvedou v období od jara do podzimu až třikrát, výjimečně i čtyřikrát.
Po celý rok žijí vrabci v početných hejnech, i hnízdní páry bydlí rády blízko sebe. Vrabci jsou blízkými příbuznými afrických snovačů, kteří si dokonce staví obří společná hnízda. V jedné stavbě typu panelák má každá rodina svou komůrku.
A ještě jedna zajímavost – anglicky se vrabec řekne Sparrow – ,,Sperou“ a určitě znáte film Piráti z Karibiku. Takže hlavní hrdina se v překladu jmenuje Jan Vrabec. Jak by asi znělo toto jméno ve filmu, pokud by ho přeložili do češtiny?
Zdroj a užitečné odkazy:
http://www.worldsparrowday.org/
http://www.enviweb.cz/
https://www.ekocentra.cz/
https://www.ireceptar.cz/
Zpět
Úkolem každého ptáčka je rozsévat semena a pojídat přemnožený hmyz (velcí ptáci zase loví malé hlodavce a podobně). A jak to asi dělá? Nenosí sice košík, ale stejně jako jiní ptáci pojídá nejrůznější bobule a plody, které celé spolkne. Mnoho květin a stromů s tím počítá, a proto semena, které neumí pták rozlousknout zobákem a celé je spolkne, neumí jejich žaludek rozložit a vyloučí ho ven.
A tak to v přírodě funguje – něco za něco. Strom dá zvířatům najíst, a oni za odměnu jeho semínka, malé nenarozené děti, roznesou i do dalších koutů světa a ještě jako bonus je zbaví nepříjemných broučků. A kdo by měl být právě tím nejlepším sazečem než právě ptáci? Tu si sedne na vaší zahrádce, a za chvilku štěbetá na o kilometr dál vzdáleném poli.
Vrabec má rád hlavně prašná místa. Rád se „rochní“ v kalužích a miluje hry s kamarády v korunách stromů a v keřích. Přišel k nám do Evropy z Asie, a může se dožít až dvaceti let. U nás jsou nejznámější dva druhy – vrabec polní a domácí.
Vrabec domácí je větší a převážně žije v blízkosti lidských obydlí. Samice je světle hnědá, samec je výrazněji zbarvený a má tmavě hnědá křídla, šedý vrch hlavy, bílou líc a černou náprsenku.
Vrabec polní je naopak vázán spíš na zemědělskou krajinu, sady a zahrady. Samec i samice jsou zbarveni stejně. Mají kaštanově hnědý vrch hlavy a bílou líc s černou skvrnou.
Vrabci nejraději hnízdí v naší blízkosti. Usadí se na trámech pod střechou, ve větracích otvorech, v puklinách zdí i v porostech popínavých rostlin. Někdy dokonce osídlí spodní spleť větví obřího čapího hnízda nebo opuštěné hnízdo po vlaštovkách, vzácně najdou dutinu ve stromě. Hnízdo si splétají ze stébel trav a slámy, použijí i nalezené provázky, kousky papírů, vlasy, peří. Čtyři až šest mláďat vyvedou v období od jara do podzimu až třikrát, výjimečně i čtyřikrát.
Po celý rok žijí vrabci v početných hejnech, i hnízdní páry bydlí rády blízko sebe. Vrabci jsou blízkými příbuznými afrických snovačů, kteří si dokonce staví obří společná hnízda. V jedné stavbě typu panelák má každá rodina svou komůrku.
A ještě jedna zajímavost – anglicky se vrabec řekne Sparrow – ,,Sperou“ a určitě znáte film Piráti z Karibiku. Takže hlavní hrdina se v překladu jmenuje Jan Vrabec. Jak by asi znělo toto jméno ve filmu, pokud by ho přeložili do češtiny?
Zdroj a užitečné odkazy:
http://www.worldsparrowday.org/
http://www.enviweb.cz/
https://www.ekocentra.cz/
https://www.ireceptar.cz/