Světový den želv
Světový den želv
23.05.2021
Máme dva druhy želv – vodní a ty, které chodí po souši jako my – takzvané suchozemské. Patří do stejné kategorie jako hadi, a můžete je chovat doma třeba v akvariu. Jsou nejrůznějších velikostí, od úplně maličkých jako je náš prst až po obry měřících jeden a půl metru.
Největší suchozemskou želvou je želva obrovská. Byl zaznamenán jedinec, jehož krunýř byl dlouhý 1,4 m a vážil 318 kg. Takového domácího mazlíčka byste doma asi mít nechtěli.
Pokud želva žije v čistém a pro ní vhodném místě pro život, dokáže se dožít velmi vysokého věku. Například želva zelenavá se dožívá 60-80ti let, podle některých pramenů dokonce až 50-100 let. Samec dnes již vyhynulé želvy Geochelone sumeirei se dožil 152 let. Nejstarší želva v Evropě žije údajně v pařížské zoo Jardin des plantes a je jí dnes dokonce neuvěřitelných 170 let.
Želvy kladou své potomky, děti, do písku na pláže ve formě vajíček. O tom, zda se z vajíčka vylíhne sameček nebo samička, rozhoduje teplota. Při chladných dnech se líhnou samečci, při středních samičky. Jediná želva, která nevylézá při kladení vajec na souš, je dlouhokrčka australská. Snáší je do vhodných děr pod vodou, která později vyschne, takže vyvíjecí se zárodky mohou dýchat.
Želva je na souši pomalá, proto se k ní tak rádi přirovnáváme, a dokonce vznikaly i příběhy, například jak zajíc závodí se želvou, kdo bude v cíly první. Ale vodní želvy jsou ve vodě opravdu dobrý plavec. Mořské želvy cestují na poměrně velké vzdálenosti. Od oblastí, kde si po většinu roku hledají potravu, plavou každoročně do míst, kde na břehu kladou vejce. Urazí tak 2000 až 3000km. Rekord drží kožatka velká, která uplavala 6800km.
Od pradávna člověka želvy fascinovaly. Bohužel ne vždy se k nim chovali a bohužel ani dnes, ne moc hezky a tak jich na světě již mnoho není. Z jejich krunýřů se vyráběly brnění, helmy, … dnes šperky. Jedí se dospělé želvy a jedí se bohužel i jejich vejce. Mnoho lidí na světě o tom bohužel neví, a proto vznikl tento den, abychom se zamysleli nad tím, jak jim pomoci přežít.
Některé zajímavé projekty i českých sdružení naleznete zde:
https://www.morskezelvy.cz/
https://www.darujme.cz/vyzva/1200084
A ještě jedna zajímavost na závěr:
Želví krunýře a jejich kresby zajímali lidstvo už od pradávna. Například Číňané považují želvu za božské zvíře a vystupuje v mnoha jejich starých mýtech a pověstích. Mnoho indiánských kmenů mají také svůj kult želv a modlí se k nim. Želva je považována za symbol dlouhověkosti. Také existuje čínská (a další asijská) tradice- legenda, o tom, že želva, na jejímž krunýři stojí sloni, kteří nesou naši Zemi, a ta želva se jmenuje Bedawang.
Zdroje:
https://sites.google.com/site/zelvy1234567890/vodni-zelvy
https://www.zelvy.cz/poznamky.html
Zpět
Největší suchozemskou želvou je želva obrovská. Byl zaznamenán jedinec, jehož krunýř byl dlouhý 1,4 m a vážil 318 kg. Takového domácího mazlíčka byste doma asi mít nechtěli.
Pokud želva žije v čistém a pro ní vhodném místě pro život, dokáže se dožít velmi vysokého věku. Například želva zelenavá se dožívá 60-80ti let, podle některých pramenů dokonce až 50-100 let. Samec dnes již vyhynulé želvy Geochelone sumeirei se dožil 152 let. Nejstarší želva v Evropě žije údajně v pařížské zoo Jardin des plantes a je jí dnes dokonce neuvěřitelných 170 let.
Želvy kladou své potomky, děti, do písku na pláže ve formě vajíček. O tom, zda se z vajíčka vylíhne sameček nebo samička, rozhoduje teplota. Při chladných dnech se líhnou samečci, při středních samičky. Jediná želva, která nevylézá při kladení vajec na souš, je dlouhokrčka australská. Snáší je do vhodných děr pod vodou, která později vyschne, takže vyvíjecí se zárodky mohou dýchat.
Želva je na souši pomalá, proto se k ní tak rádi přirovnáváme, a dokonce vznikaly i příběhy, například jak zajíc závodí se želvou, kdo bude v cíly první. Ale vodní želvy jsou ve vodě opravdu dobrý plavec. Mořské želvy cestují na poměrně velké vzdálenosti. Od oblastí, kde si po většinu roku hledají potravu, plavou každoročně do míst, kde na břehu kladou vejce. Urazí tak 2000 až 3000km. Rekord drží kožatka velká, která uplavala 6800km.
Od pradávna člověka želvy fascinovaly. Bohužel ne vždy se k nim chovali a bohužel ani dnes, ne moc hezky a tak jich na světě již mnoho není. Z jejich krunýřů se vyráběly brnění, helmy, … dnes šperky. Jedí se dospělé želvy a jedí se bohužel i jejich vejce. Mnoho lidí na světě o tom bohužel neví, a proto vznikl tento den, abychom se zamysleli nad tím, jak jim pomoci přežít.
Některé zajímavé projekty i českých sdružení naleznete zde:
https://www.morskezelvy.cz/
https://www.darujme.cz/vyzva/1200084
A ještě jedna zajímavost na závěr:
Želví krunýře a jejich kresby zajímali lidstvo už od pradávna. Například Číňané považují želvu za božské zvíře a vystupuje v mnoha jejich starých mýtech a pověstích. Mnoho indiánských kmenů mají také svůj kult želv a modlí se k nim. Želva je považována za symbol dlouhověkosti. Také existuje čínská (a další asijská) tradice- legenda, o tom, že želva, na jejímž krunýři stojí sloni, kteří nesou naši Zemi, a ta želva se jmenuje Bedawang.
Zdroje:
https://sites.google.com/site/zelvy1234567890/vodni-zelvy
https://www.zelvy.cz/poznamky.html