Samhain - Památka zesnulých
Samhain - Památka zesnulých
31.10.2021
Tento svátek, Samhain, Halloween nebo naše Dušičky jak jim říkáme my, se slaví prakticky po celém světě. Už staří Keltové věřili, že noc mezi 31. 10. a prvním listopadem je jedna z nejmagičtějších nocí v roce. Věřili, že se právě v tuto noc otevřela brána mrtvých, kdy zesnulí mohli vstoupit znovu na Zem a živí zase mohli navštívit Zemi mrtvých. Zapalovali se ohně, loučili se s létem a právě v tento den se slavil Nový rok – Samhain. Na pohanské svátky navázaly od 10. století svátky křesťanské a od 12. století se tento svátek slaví jako vzpomínka na mrtvé.
Halloween, tak jak ho známe dnes, k nám přišel z Anglie. Ale podobně jako v Anglii ho slavili naši předci také například v Podkrkonoší. Pořádaly se různé průvody v maskách a podobně. Dnes se tento svátek slaví hlavně zábavně s dětmi, vyrábí se dýně a různé strašidelné výzdoby domu a jeho okolí.
Tradice v tento den
Dříve se na svátek Všech svatých peklo samozřejmě speciální pečivo – housky ve tvaru hnátů, proložených křížkem, kterým se říkalo „kosti svatých“. Na druhý den se místy peklo pečivo, kterému se říkalo „dušičky“. Jednalo se o čtyřhranné pečivo, zadělávané mlékem a plněné povidly či mákem. Tím lidé obdarovávali žebráky a chudé lidi, kteří postávali u kostela.
Bývalo zvykem, že hospodáři plnili lampy máslem místo olejem, aby si dušičky mohly ošetřit spáleniny z očistce. Tento večer se pro dušičky vhazovaly různé pokrmy do ohně, což bylo místy chápáno jako částečné vykoupení z hříchů. Když se ráno ozvalo zvonění z kostela, musely se dušičky vrátit do očistce. (Očistec je podle některých křesťanských církví místo, mezi nebem a Zemí, kam se dostanou duše, které za svého života provedly nějaké nepěkné věci a musí se zde nejdříve svých hříchů zbavit a až poté mohou odejít do nebe k Bohu.)
K Samhainu se váže ještě další zvyk, který se udržel v některých zemích s keltskou tradicí po staletí. Buď přímo o samhainské noci, nebo v některou z pěti následujících nocí se spalovaly figuríny ze starých hadrů a vycpané slámou. Měly symbolizovat všechno špatné, co se během uplynulého roku nahromadilo a čehož je třeba se rituálně pomocí plamenů zbavit a takto očištěni vstoupit do nového roku..
Patronkou tohoto poněkud strašidelného svátku byla neméně tajemná a strašidelná keltská bohyně Cailleach, mající mnoho různých krajových označení a podob. Snad už jen v pohádkách se dochovaly její někdejší názvy u nás, říkalo se jí Spirálová baba, někdy Matka hor jindy prostě Stařena. Byla vždy spojována se smrtí - ale také se znovuzrozením. Ve staré tradici totiž byla strážkyní kouzelného kotle, v němž se vařily lektvary, propůjčující obvykle hrdinům nadpřirozené vlastnosti. Známá byla také její schopnost ovlivňovat počasí a přisuzovalo se jí i vytvoření některých pohoří a hor.
U nás se v tento den hlavně zdobí hřbitovy například Dušičkovým věncem, podobným jako se dělá na Vánoce. Kruh symbolizuje propojení života a smrti i koloběh nekonečna. Má mít hlavně ochrannou vlastnost, a proto by neměl chybět ani u nás doma na našich vchodech. Věnečky si můžete vyrobit sami z přírodního materiálu, ten dušičkový může být i ze spadaného barevného listí. Vyrobili jsme si ho letos i vy?
Zdroj:
https://vasrodokmen.eu/
https://cs.wikipedia.org/
http://druidova-mysteria.cz/
Zpět
Halloween, tak jak ho známe dnes, k nám přišel z Anglie. Ale podobně jako v Anglii ho slavili naši předci také například v Podkrkonoší. Pořádaly se různé průvody v maskách a podobně. Dnes se tento svátek slaví hlavně zábavně s dětmi, vyrábí se dýně a různé strašidelné výzdoby domu a jeho okolí.
Tradice v tento den
Dříve se na svátek Všech svatých peklo samozřejmě speciální pečivo – housky ve tvaru hnátů, proložených křížkem, kterým se říkalo „kosti svatých“. Na druhý den se místy peklo pečivo, kterému se říkalo „dušičky“. Jednalo se o čtyřhranné pečivo, zadělávané mlékem a plněné povidly či mákem. Tím lidé obdarovávali žebráky a chudé lidi, kteří postávali u kostela.
Bývalo zvykem, že hospodáři plnili lampy máslem místo olejem, aby si dušičky mohly ošetřit spáleniny z očistce. Tento večer se pro dušičky vhazovaly různé pokrmy do ohně, což bylo místy chápáno jako částečné vykoupení z hříchů. Když se ráno ozvalo zvonění z kostela, musely se dušičky vrátit do očistce. (Očistec je podle některých křesťanských církví místo, mezi nebem a Zemí, kam se dostanou duše, které za svého života provedly nějaké nepěkné věci a musí se zde nejdříve svých hříchů zbavit a až poté mohou odejít do nebe k Bohu.)
K Samhainu se váže ještě další zvyk, který se udržel v některých zemích s keltskou tradicí po staletí. Buď přímo o samhainské noci, nebo v některou z pěti následujících nocí se spalovaly figuríny ze starých hadrů a vycpané slámou. Měly symbolizovat všechno špatné, co se během uplynulého roku nahromadilo a čehož je třeba se rituálně pomocí plamenů zbavit a takto očištěni vstoupit do nového roku..
Patronkou tohoto poněkud strašidelného svátku byla neméně tajemná a strašidelná keltská bohyně Cailleach, mající mnoho různých krajových označení a podob. Snad už jen v pohádkách se dochovaly její někdejší názvy u nás, říkalo se jí Spirálová baba, někdy Matka hor jindy prostě Stařena. Byla vždy spojována se smrtí - ale také se znovuzrozením. Ve staré tradici totiž byla strážkyní kouzelného kotle, v němž se vařily lektvary, propůjčující obvykle hrdinům nadpřirozené vlastnosti. Známá byla také její schopnost ovlivňovat počasí a přisuzovalo se jí i vytvoření některých pohoří a hor.
U nás se v tento den hlavně zdobí hřbitovy například Dušičkovým věncem, podobným jako se dělá na Vánoce. Kruh symbolizuje propojení života a smrti i koloběh nekonečna. Má mít hlavně ochrannou vlastnost, a proto by neměl chybět ani u nás doma na našich vchodech. Věnečky si můžete vyrobit sami z přírodního materiálu, ten dušičkový může být i ze spadaného barevného listí. Vyrobili jsme si ho letos i vy?
Zdroj:
https://vasrodokmen.eu/
https://cs.wikipedia.org/
http://druidova-mysteria.cz/