Popeleční středa
Popeleční středa
02.03.2022
Popeleční středa
Popeleční středa začíná vždy přesně 40 dní před Velikonocemi. Od tohoto dne naši předci drželi přísný půst. Po veselém masopustním období vyměnily zabíjačkové hody za střídmé jídlo – brambory, kroupy, čočku,… Lidé se v tento čas díky půstu očišťovali od hříchů a všech neřestí a připravovali se tak na jeden z největších křesťanských svátků v roce, na Velikonoce. Věřilo se, že Tento půst vrací lidským srdcím prostotu a radost.
V kostelích se světí popel z ratolestí, posvěcených minulý rok na Květnou neděli. Kněz pak v kostele věřícím udělá na čele tímto popelem křížek, takzvaný Popelec, se slovy „pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.“
Naši předkové se navíc v Popeleční středu držely řady doporučení: nesmělo se příst a šít, štípat dříví ani drát peří. Kdo by neposlechl, toho by pokousaly blechy, nenesly by mu slepice, kulhaly krávy, len na poli by sežraly žáby a podebíraly by se prsty.
Další tradice spojené s Popeleční středou
Na Popeleční středu se nesmělo prát prádlo, protože by zůstalo po celý rok stejně špinavé. Pila se svěcená voda nebo kořalka, aby byli lidé v létě chráněni před komáry a kdo pekl chléb, tak mu tento den při pečení údajně pomáhal sám Pán Bůh se všemi svatými.
Na vesnicích chodily ráno ženy s hrncem, ve kterém měly rozpuštěné mýdlo a natíraly tváře mužům, kteří se stále neprobrali z masopustu. Kdo se tomu chtěl ubránit, musel se vykoupit. Za vydělané peníze si pak ženy kupovaly sladký likér a společně ho popíjely.
Jinde zase chodíval od stavení ke stavení s lucernou v ruce směšně oblečený člověk a předstíral, že hledá ztracený masopust. Poté, co mu někteří povolili hledat u nich doma, prohledával každý kout a lidé jej se smíchem pozorovali. Za to dostal nějaké zbytky z masopustu.
Také se tradovalo, že kdo o masopustním úterku (před Poplečenou středou) bude tancovat přes půlnoc, objeví se mu čert v zeleném kabátě a bude ho strašit.
Zdroje:
https://prozeny.blesk.cz/
https://www.kudyznudy.cz/
Zpět
Popeleční středa začíná vždy přesně 40 dní před Velikonocemi. Od tohoto dne naši předci drželi přísný půst. Po veselém masopustním období vyměnily zabíjačkové hody za střídmé jídlo – brambory, kroupy, čočku,… Lidé se v tento čas díky půstu očišťovali od hříchů a všech neřestí a připravovali se tak na jeden z největších křesťanských svátků v roce, na Velikonoce. Věřilo se, že Tento půst vrací lidským srdcím prostotu a radost.
V kostelích se světí popel z ratolestí, posvěcených minulý rok na Květnou neděli. Kněz pak v kostele věřícím udělá na čele tímto popelem křížek, takzvaný Popelec, se slovy „pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.“
Naši předkové se navíc v Popeleční středu držely řady doporučení: nesmělo se příst a šít, štípat dříví ani drát peří. Kdo by neposlechl, toho by pokousaly blechy, nenesly by mu slepice, kulhaly krávy, len na poli by sežraly žáby a podebíraly by se prsty.
Další tradice spojené s Popeleční středou
Na Popeleční středu se nesmělo prát prádlo, protože by zůstalo po celý rok stejně špinavé. Pila se svěcená voda nebo kořalka, aby byli lidé v létě chráněni před komáry a kdo pekl chléb, tak mu tento den při pečení údajně pomáhal sám Pán Bůh se všemi svatými.
Na vesnicích chodily ráno ženy s hrncem, ve kterém měly rozpuštěné mýdlo a natíraly tváře mužům, kteří se stále neprobrali z masopustu. Kdo se tomu chtěl ubránit, musel se vykoupit. Za vydělané peníze si pak ženy kupovaly sladký likér a společně ho popíjely.
Jinde zase chodíval od stavení ke stavení s lucernou v ruce směšně oblečený člověk a předstíral, že hledá ztracený masopust. Poté, co mu někteří povolili hledat u nich doma, prohledával každý kout a lidé jej se smíchem pozorovali. Za to dostal nějaké zbytky z masopustu.
Také se tradovalo, že kdo o masopustním úterku (před Poplečenou středou) bude tancovat přes půlnoc, objeví se mu čert v zeleném kabátě a bude ho strašit.
Zdroje:
https://prozeny.blesk.cz/
https://www.kudyznudy.cz/