Svatý Ondřej
Svatý Ondřej
30.11.2021
Svatý Ondřej byl jedním z učedníků Ježíše Krista. Není tolik známý jako jeho bratr svatý Petr (určitě jste již slyšeli, že ten, kdo se po smrti dostane do nebe, zaklepe na nebeskou bránu, kterou mu otevře svatý Petr, a to je on), ale své místo v historii si našel také. Jako rybář se stal se svým bratrem též patronem rybářů. Dále pak i horníků, provazníků a nevěst. Evangelia ho uvádějí jako jednoho z nejbližších Ježíšových učedníků, kteří směli být přítomni některým výjimečným událostem.
V tento den se lidé pokoušeli věštit svůj budoucí osud. Jelikož podle dávné církevní tradice začínal právě tímto svátkem nový liturgický rok, jejich snaha právě v tento den byla logická. Svatý Ondřej je navíc církevním patronem šťastných svateb a nevěst, proto se s jeho svátkem spojovalo věštění, které mělo svobodným dívkám prozradit, jak to bude se svatbou. O manželstvích tehdy rozhodovali rodiče, a i když samozřejmě přihlíželi k tomu, který chlapec se dceři líbí, své požehnání dali jen v případě, že s volbou souhlasili. Mnohé dívky ovšem často nevěřily všem jasným kladům svých vyvolených a snažily se svou lásku téměř vždy ještě pojistit magickými prostředky nebo alespoň prostřednictvím ondřejského věštění zjistit ten „opravdový“ výsledek.
Způsobů jak to zjistit měly spoustu. Například: zatřásla-li dívka stromem a zaštěkal-li v té chvíli pes, věděla, ze které strany má očekávat ženicha. Případně o půlnoci zaklepala - li na kurník, a pokud se jí v odpověď jako první ozval kohout, měla se do roka vdát. Obraz nastávajícího hledaly dívky i na hladině vody ve studni, v zrcadle či v komíně.
Z osmnáctého století je také popsán zvyk, při němž několik dívek položilo na lopatu kousek chleba. Který snědl pes jako první, ta se měla také první vdát, některé dívky prý proto podváděly a svůj kousek tajně namočily do sádla, aby byl pro psa lákavější.
Věštilo se též z kostí mrtvé žáby, která se před tím zahrabala na několik dnů do mraveniště. Pokud dívka vytáhla kůstku v podobě háčku, byla pro mládence přitažlivá, pokud našla plochý lopatkovitý tvar, bylo to naopak.
Dodnes oblíbené házení střevícem přes rameno za záda směrem ke dveřím také ukázalo, zda se dívka vdá a odejde z domu. Večer pak dívky psaly jména tří chlapců na papírky a uložily je pod polštář. Ráno po probuzení vytáhly namátkou jeden z nich a přečetly si jméno ženicha. Lístečky se také vkládaly do knedlíků a první, který vyplaval, se rozkrojil a jméno ženicha tak bylo prozrazeno.
Zpět
V tento den se lidé pokoušeli věštit svůj budoucí osud. Jelikož podle dávné církevní tradice začínal právě tímto svátkem nový liturgický rok, jejich snaha právě v tento den byla logická. Svatý Ondřej je navíc církevním patronem šťastných svateb a nevěst, proto se s jeho svátkem spojovalo věštění, které mělo svobodným dívkám prozradit, jak to bude se svatbou. O manželstvích tehdy rozhodovali rodiče, a i když samozřejmě přihlíželi k tomu, který chlapec se dceři líbí, své požehnání dali jen v případě, že s volbou souhlasili. Mnohé dívky ovšem často nevěřily všem jasným kladům svých vyvolených a snažily se svou lásku téměř vždy ještě pojistit magickými prostředky nebo alespoň prostřednictvím ondřejského věštění zjistit ten „opravdový“ výsledek.
Způsobů jak to zjistit měly spoustu. Například: zatřásla-li dívka stromem a zaštěkal-li v té chvíli pes, věděla, ze které strany má očekávat ženicha. Případně o půlnoci zaklepala - li na kurník, a pokud se jí v odpověď jako první ozval kohout, měla se do roka vdát. Obraz nastávajícího hledaly dívky i na hladině vody ve studni, v zrcadle či v komíně.
Z osmnáctého století je také popsán zvyk, při němž několik dívek položilo na lopatu kousek chleba. Který snědl pes jako první, ta se měla také první vdát, některé dívky prý proto podváděly a svůj kousek tajně namočily do sádla, aby byl pro psa lákavější.
Věštilo se též z kostí mrtvé žáby, která se před tím zahrabala na několik dnů do mraveniště. Pokud dívka vytáhla kůstku v podobě háčku, byla pro mládence přitažlivá, pokud našla plochý lopatkovitý tvar, bylo to naopak.
Dodnes oblíbené házení střevícem přes rameno za záda směrem ke dveřím také ukázalo, zda se dívka vdá a odejde z domu. Večer pak dívky psaly jména tří chlapců na papírky a uložily je pod polštář. Ráno po probuzení vytáhly namátkou jeden z nich a přečetly si jméno ženicha. Lístečky se také vkládaly do knedlíků a první, který vyplaval, se rozkrojil a jméno ženicha tak bylo prozrazeno.